Ještě k tepelné zátěži

Dovolil bych si i já přispět svou trošinkou do mlýna, byť pouhým srovnáním.

Jakou „pohodu“ má v parných letních dnech při řízení prostředků povrchové dopravy řidič, vím velice dobře. Docela nedávno jsem četl e-mail od jednoho tramvajáka, v němž líčil, kterak si vzal do tramvaje teploměr. V kabině mu ukázal nějakých šedesát stupňů, aby zčernal displej a bylo po měření.

Nám na mém současném pracovišti nainstalovali teploměr v červenci také. Podotýkám, že jde o fabriku vyrábějící autodíly, v níž se nejedná o práci, k níž by bylo zapotřebí trvalé a stoprocentní soustředění, i když má, jako každá práce, samozřejmě svoje.

Nejvyšší hodnota tu naměřená, jíž jsem při jedné ze svých směn zaznamenal, byla 33,2 °C.

A reakce mého vedoucího? Zavolal z domova, bylo to o víkendu, aby nám nařídil půlhodinovou pauzu navíc.  

 Můj názor